Je asi vhodné upozornit, že vyprávění budou lidem, kteří se daných akcí osobně neúčastnili, místy možná nepříliš srozumitelná. Psal jsem to do jisté míry sám pro sebe, no.
Tmou I, 10. 11. 2000, pod hlavičkou FIMan nastupují Tomáš Foltýnek, Pavel Krčál, Martin Nečesal a Roman Rožník. Zřejmě jedinou zásadní překážkou vítězství byla špatná mapa a díky ní nabraná příliš velká časová ztráta při hledání Horákovského hradu. Při dalších Tmou bude už vždy specifikována jednotná "oficiální" mapa... Nabízenou účast jsem neprozřetelně odmítl, že nemám vhodné boty a už je nestihnu koupit. Nemám je doteď.
Tmou II, 30. 3. 2001, rošíření o Lukáše Veselého přidává první plus, bohužel Fimanplus letos končí už na Partizánovi. Já jsem nastoupil s jiným týmem, na jehož jméno si nemůžu vzpomenout, nedošli jsme o mnoho dále.
Tmou III, 2. 11. 2001, složení i název zůstává, Fimanplus končí pár stanovišť před cílem. Dělám přítele na telefonu, jednou je mi dokonce i zavoláno, ale nakonec spočítají odpověď dřív než já.
EXIT I, 26. 4. 2002,
narozdíl od Tmou mohou být týmy šestičlenné, takže přidávám další plus.
FIMAN++ a Casion docházejí nejdál, jak je to jen v ne zcela funkčním
Systému možné. Konečné pořadí je sestaveno i podle získaných kreditů, ač
bylo předem jasně řečeno, že jejich počet rozhodující nebude. Považujeme se
tedy za morální spoluvítěze.
Tmou IV, 18. 10. 2002, Pavel Krčál je ve Švédsku a Tomáš Foltýnek si zlomil nohu, takže dokonce musíme ještě najít pátého, Michal Palát se ukázal být výbornou volbou. Tento ročník bylo nejhezčí tričko pro vítěze, takže jsme vyhrát prostě museli. Navíc jsme to slíbili příliš mnoha protivníkům, kteří by se nám jinak smáli. Rozhodujeme se tedy pro strategii start-cíl a FIMAN++ dokončuje Tmou, navíc na prvním místě.
EXIT II, 25. 4.
2003, Tomáše Foltýnka, který musel být na jiné akci, bezchybně zaskakuje
Petr Šimeček. Bohužel v klíčový okamžik systém nefunguje, jak má a jak bude
posléze fungovat všem ostatním, takže nabíráme nedohnatelnou časovou ztrátu.
Opět se tedy považujeme za morální
vítěze.
Tmou V, 7. 11. 2004, ze základní šestice je Pavel Krčál opět ve Švédsku, zbytek se snaží o obhajobu. Hra je poněkud pokažena tím, že hned třetí šifru nezvládne žádný tým a nápověda na Zelňáku vkládá nový start. To nám docela kazí náladu, po další hodině luštění se rozhodujeme pro ukončení (lousknout jsme to teda mohli, to je pravda). Nikdo další ovšem (ani zdaleka) nedokončil, tak alespoň zůstáváme držiteli titulu.
Sendvič 2004, 13. 3. 2004, Tomáš Foltýnek a Lukáš Veselý nemůžou, Romana Rožníka akce čistě u počítače neláká, naopak Pavel Krčál nemá s účastí problém ani ze Švédska. Team tedy doplňuje historicky první holka, Martina Kupčíková, a již osvědčený Petr Šimeček. Strategie z Tmou IV je vylepšena na systém registrace-cíl a FIMAN++ i v obměněné sestavě potvrzuje svou sílu vítězstvím.
Bedna 2004, 23. 4. 2004, do Prahy se mi nechce, Pavel Krčál je stále v Uppsale a Roman Rožník nemůže, takže je tým doplněn dvěma "místními", Vojtěchem Hrabalem a Ľuboslavem Odstrčilem. Protože akce není v Brně, jede si FIMAN++ hlavně zahrát a užít. Na druhou stranu se účastní Prahory, které by bylo dobré porazit, byť startují v excelentní sestavě. S mírnou haluzí je tento poměrně náročný cíl splněn a FIMAN++ končí jako poslední z devíti týmů došlých bez nápovědy.
Exit III, 30. 4.
2004, Pavla Krčála zřejmě nahradí Martina Kupčíková. Dle registrace jsme
zatím na prvním místě.
Tmou VI, 12. 11. 2004 --- už se blíží! ;-)
... No, tak Tmou VI už je rok pryč, zůstali jsme myslím stanoviště před cílem (kde ovšem byla ještě zákysová šifra, takže nám chybělo docela dost). Pak se FIMAN++ zúčastnil Sendviče 2005 (až osmí, budu muset povzpomínat, jak jsme přišli k tak tragickému výsledku), Bedny 2005 (tam jsem nejel a mezi dvěma došlými týmy FIMAN++ nebyl, detaily dohledám časem) a Exitu IV (opět druzí opět za Proudovými Krtky, nicméně už s poloviční ztrátou --- takže gratulace a velké uznání, ale počkejte příště, potvory střapatý, to už vám definitivně natrhnem kšandy! ;-) a teď je zrovna úspěšně kvalifikovaný na Tmou VII (dvě hodiny po začátku kvalifikace jsme sice vzpomínali, jestli by k účasti ve slosování nestačily i dvě úlohy z první úrovně, ale pak jsme se přecijen rozjeli ke standardním výkonům ;-).
Bohužel nemám to jedno půlodpoledne na zaznamenání aspoň základních vzpomínek, ale jak tak na to koukám, budu tomu v TODOlistu muset trochu zvýšit prioritu.