Studijní povinnosti a práva studentů jsou vyjma zákona č. 111/98 Sb. vymezeny několika dalšími závaznými normami, se kterými jsou studenti povinni se seznámit. Zejména se jedná o následující:

• studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity, který upravuje základní práva a povinností studentů a definuje obecná pravidla studia na Masarykově univerzitě
• disciplinární řád Fakulty informatiky, který upravuje způsob řešení disciplinárních přestupků (zejména plagiátorství, podvádění u zkoušek apod.)
• prováděcí předpisy fakulty a univerzity, které konkretizují jednotlivá ustanovení týkající se studia na fakultě.

Studium na vysoké škole je obecně organizováno do semestrů (pololetí). Každý semestr má dvě části, a sice období výuky (na MU obvykle 13 týdnů) a zkouškové období (6–7 týdnů).

Před začátkem semestru si studenti vybírají a registrují předměty, které mají v úmyslu během následujícího semestru studovat. Studentům prvního ročníku bakalářského studia jsou předměty registrovány automaticky podle doporučeného průchodu studiem. Během prvních dvou týdnů výuky musí studenti svou volbu potvrdit tzv. zápisem předmětů. V období výuky se konají přednášky dle stanoveného rozvrhu předmětů na daný semestr a studenti plní průběžné povinnosti, jež výplývají z výuky jednotlivých předmětů. Následně ve zkouškovém období skládají tzv. zkoušky, které ověřují znalosti a dovednosti nabyté studiem. V případě úspěchu u dostatečného množství předmětů studenti postupují do dalšího semestru. V případě neúspěchu u zkoušky a u opravných zkoušek mají studenti povinnost si předmět znovu zapsat při nejbližší možné příležitosti, při opakovaném neúspěchu jejich studium končí. Přesná pravidla studia jsou vymezena Studijním a zkušebním řádem, který platí pro celou Masarykovu univerzitu. Předměty mohou být vyjímečně realizovány i mimo období výuky (např. letní výcvikové kurzy probíhají v období letních prázdnin). Více informací o studiu lze nalézt na stránkách o studiu.

Přesná data, kdy začínají a končí jednotlivé fáze semestru jsou dány harmonogramem akademického roku.

Studijní programy na Masarykově univerzitě mohou v obecné rovině definovat různé způsoby/varianty studia dotčeného studijního programu. Každý studijní program obsahuje minimálně jednu studijní variantu, může jich však umožňovat i víc.

Studijní program lze označit podle obsažených studijních variant jako:

• studijní program bez specializací (jednooborový)
• studijní program se specializacemi
• studijní program s podporou sdruženého studia

Jeden studijní program může vyhovovat i více než jednomu označení, např. studijní program bez specializací s podporou sdruženého studia.

Studenti jsou přijímáni do studijních programů včetně vymezení studijní varianty, kterou chtějí studovat. Zvolená studijní varianta je uvedena na absolventském diplomu a její obsah je zohledněn při státní závěrečné zkoušce. U studijních programů se specializacemi se každá specializace chápe jako studijní varianta. Studijní variantu (zejména je-li studijní variantou míněna specializace) je možné během studia změnit. Studijní programy se specializacemi mají množinu společných předmětů, které jsou ve studiu povinné bez ohledu na zvolenou specializaci.

Sdružené studium je speciální typ studia na Masarykově univerzitě, které umožňuje získat netriviální ucelené znalosti ze dvou různých studijních programů v rámci standardní doby studia. V případě sdruženého studia je studijní náplň studenta rozdělena mezi předměty dvou studijních programů v poměru 2:1. Pro účely realizace studia dvou studijních programů ve standardní době studia tak studijní program s podporou sdruženého studia definuje dvě speciální studijní varianty, a to studijní variantu major, které je v rozsahu 2/3 celkové očekávané zátěže, a studijní variantu minor, která je v rozsahu 1/3 celkové očekávané zátěže. Závěrečnou práci píše student v rámci studijního programu, ve kterém studuje studijní variantu major. Státní závěrečné zkoušky student skládá z obou studijních programů s ohledem na studované varianty. V případě úspěšného dokončení sdruženého studia jsou oba studijní programy uvedeny na absolventském diplomu. Při studiu sdruženého studia je student kmenově pouze studentem toho studijního programu (a té fakulty), ve kterém studuje studijní variantu major.

Fakulta informatiky má oprávnění (tzv. akreditaci) vyučovat bakalářské a navazující magisterské studijní programy, jež jsou uvedeny v úvodu této stránky. Studijní programy jsou vymezeny zejména skladbou povinných a povinně volitelných předmětů. Student je povinen absolvovat všechny povinné a předepsaný minimální výběr z povinně volitelných předmětů vybrané studijní varianty nejvyšší možnou formou ukončení. Nad rámec povinných a povinně volitelných předmětů je student povinen zvládnout určitou další studijní zátěž, k jejíž kvantifikaci slouží kreditový systém. Podmínky pro úspěšné absolvování studijního programu jsou uvedeny individuálně pro každý studijní program, resp. studijní variantu.

Studijní zátěž každého předmětu je vyjádřena počtem kreditů, kterých je student povinen během studia nasbírat určitý minimální počet. Kromě kreditů, které získá absolvováním povinných a povinně volitelných předmětů (to zpravidla představuje asi 80 % celkové zátěže), může další nezbytné kredity získat absolvováním předmětů jak z nabídky Fakulty informatiky, tak i ostatních fakult MU.

Masarykova univerzita používá systém kreditů, který je plně kompatibilní s normou ECTS (European Credit Transfer System). ECTS předpokládá, že standardní semestrální zátěž je tvořena 30 kredity a současně předpokládá, že jeden kredit odpovídá 25 hodinám studijní zátěže (v podstatě to znamená, že průměrný student studující dle standardního studijního plánu má cca 40hodinový studijní týden v semestru a zhruba pět týdnů studia ve zkouškovém období). Za studijní zátěž se nepočítá pouze účast na přednáškách, seminářích a cvičeních, ale i nezbytná samostatná práce, která studium každého konkrétního předmětu doprovází.

Systém ECTS otevírá cestu pro vzájemnou prostupnost studia mezi vysokými školami, a to v rámci celé Evropy. Studentům se tak i po formální stránce otevírá možnost splnit část studia na jiné evropské univerzitě s garancí přenosu získaných kreditů. Současně je podstatným způsobem zjednodušena možnost případného přestupu na jinou univerzitu, jejíž studium je rovněž kompatibilní s ECTS.

Každý předmět má tak kromě možného způsobu ukončení (zkouška, kolokvium či zápočet) přiřazen i jistý počet kreditů, které reprezentují časovou náročnost předmětu. Na Fakultě informatiky je kreditován (až na výjimky) i způsob ukončení předmětu v rozsahu 2 kredity za zkoušku, 1 kredit za kolokvium a 0 kreditů za zápočet. Počet kreditů získaných za absolvování konkrétního předmětu tak zohledňuje i přípravu na různé formy ukončení.

V jednotkách kreditů jsou vyjádřeny i další podmínky studia, zejména minimální celkový počet kreditů, který je nutno získat pro absolvování příslušného studijního programu (jedná se vždy o třicetinásobek standardní doby studia vyjádřené v semestrech) a minimální požadavky na zápis do dalšího semestru -- ty jsou dány počtem kreditů získaných úspěšným absolvováním předmětů v předchozím semestru (nebo semestrech).

Konkrétní studijní program a studijní varianta je vymezena zejména skladbou předepsaných povinných případně povinně volitelných předmětů a minimálním počtem kreditů, které je nutno úspěšným absolvováním těchto předmětů získat. Pro každý studijní program a studijní variantu je stanoven tzv. doporučený průchod studiem, tj. očekávané mapování povinných předmětů do jednotlivých semestrů studia. Nejedná se v žádném případě o závaznou povinnost studenta absolvovat předměty v uvedených semestrech. Jde o doporučený plán, jehož realizace je fakultou garantována a který by měl umožnit ukončení studia ve standardní době. Pozor, doporučený plán studia neobsahuje dostatečné množství předmětů pro naplnění minimálního požadavku na počet získaných kreditů za celé studium. Student je tedy nucen si v případě studia dle doporučeného studijního plánu doplnit jednotlivé semestry studia o další volitelné předměty, případně předměty zvoleného zaměření tak, aby splnil podmínku minimálního množství získaných kreditů v daném studiu.

Vlastní průběh, skladbu i podrobnosti náplně studia (zejména s ohledem na vybraná zaměření a specializace) si mohou studenti během svého studia do značné míry určovat samostatně s ohledem na své vlastní odborné zájmy, předpokládané budoucí uplatnění nebo optimální časovou skladbu průběhu studia odpovídající nejlépe jejich možnostem i zájmům. Výrazné odchylky od doporučeného průchodu jsou možné, ale mohou vést k prodloužení studia nad rámec standardní doby. Závazným omezením volby předmětů je jen povinnost absolvovat neúspěšný předmět v nejbližším možném následujícím termínu.