Technologie Plug and Play



Technologie Plug & Play (PnP)

Předešlé kapitoly popisovaly postup při instalaci nové karty do počítače. Je pravdou, že v některých případech může být tato instalace poměrně komplikovaná a správné nastavení jednotlivých zdrojů využívaných jednotlivými kartami může působit problémy. Pravděpodobnost výskytu takovýchto problémů je tím vyšší, čím větší je počet karet zapojených do počítače. Takže zapojení další karty do počítače, který již kromě standardních a nezbytných věcí obsahuje ještě např. SCSI rozhraní, síťovou kartu, zvukovou kartu, může způsobit nemalé problémy.

Nové trendy, se snaží problém řešit tím, že počítač by si sám provedl výše zmíněné konfigurace. V ideálním případě by tedy uživatel zasunul kartu do počítače a po jeho zapnutí by počítač sám:

  1. Rozpoznal zasunutou desku
  2. Zeptal se desky, které IRQ, DMA, I/O Adresy, RAM a ROM adresy potřebuje
  3. Zeptal se desky, které IRQ, DMA, I/O Adresy, RAM a ROM adresy může použít
  4. Nastavil protředky tak, aby nedošlo k žádnému konfliktu s již existujícími deskami
  5. Vyhledal a nakonfiguroval potřebné ovladače, které by s nově nainstalovanou deskou spolupracovaly
Pro zvládnutí tohoto problému navrhly firmy Intel, Microsoft a Compaq normu nazvanou Plug & Play ("zapoj a hraj"). Myšlenka Plug & Play spočívá v tom, že výrobci přídavných karet přidají ke svým kartám takové obvody, aby bylo možné automaticky desky nastavovat a vznášet dotazy na požadované zdroje. Operační systém pak může sám přímo konfigurovat desky a dotazovat se na ně, čímž by se redukovala nutnost otevírání počítače na minimum.

Technologie Plug & Play: strana 1