Jak instalovat UNIX
Start jádra z instalačního média
V dnešní době obvykle CD. To je většinou bootovací, tak stačí vložit,
restartovat počítač a sledovat, co po nás chce instalační program. Pokud máme smůlu a distribuce
neumí bootvat z CD, pak musíme obvykle vytvořit bootovací diskety, jedna obsahuje jádro a druhá
obraz ramdisku. Další možnost, pokud máme op. systém DOS nebo Windows, je pomocí loadlin
nahrát jádro a ram disk a začít instalaci (Red Hat).
Pokud nevlastníme CD, lze instalovat ze sítě nebo z pevného disku. Některé distribuce pro
takovou instalaci vyžadují tzv. supplementar disc, který si musíte opatřit. Jak a kde je
v takové distribuci popsáno.
Rozdělení disků na oblasti
Výběr diskového oddílu, kam budme instalaci provádět. Pokud žádný vhodný oddíl nemáme, vytvoříme
ho pomocí programů k tomu určených: fdisk(8), divvy(8), disklabel(8).
Vřele doporučuji vyhradit nativní
oddíl, běh systému bude podstatně rychlejší. (Lze někdy instalovat i na na FAT, ale za cenu
snížení
výkonu a diskové kapacity) Některé distribuce si vynutí vytvoření odkládacího prostoru
a to
i v případě, že máme dostatek paměti. U distribuce Red Hat je nutné dát pozor na velikost
paměti,
ve verzi 7.0 zabírá instalační program úctyhodných 28M RAM, proto je vhodné po vytvoření odkládacího
prostoru jej hned aktivovat (viz mkswap, swapon ).
Vytvoření souborových systémů
Pokud instalační program sám nenabízí vytvoření souborových systémů, je třeba to udělat ručně
pomocí mkfs(8), newfs(8), mke2fs(8)
Počáteční koncigurace hardware
U komerčních unixů je potřeba vytvořit jádro pro nový systém. U linuxu se instalační program jen
zeptá zda máme PCMCIA nebo SCSI zařízení. U posledních distribucí Red Hat si vesměs vše
nadetekuje sám.
Instalace jednotlivých částí systému
Zde se musí každý sám rozhodnout, co potřebuje instalovat.
Někde bývá k balíčkům nápověda, někde je možno vybrat okruhy (devel, publishing,
X Window system..)
a pak dále potvrzovat jednotlivé balíčky. Začatečníci by měli zůstat jen u vybírání
okruhů, pokud
se přece jen rozhodnou pro jednotlivé balíčky, ať se řídí heslem if unsure say yes. Některé
balíčky nelze nainstalovat pokud nejsou nainstalované jiné -- tzv. závislosti mezi balíčky.
Instalační program
se obvykle zeptá, zda má sám doinstalovat potřebné chybějící balíčky.
Post-instalační konfigurace systému
Týká se přidělení jména počítače, domény, konfigurace sítě, zavaděče jádra, časové zóny,
systémového hesla, X Window systému, myši, přidání dalších uživatelů a podobně.
Konfigurace sítě bude popsána níže pomocí ifconfig.
Tímto by měla být instalace ukončena, zbývá restart a první přihlášení do systému, obvykle
jako root, buď bez hesla nebo s heslem, které bylo zadáno u instalace.
Po instalaci je vhodné nastavit čas poslední modifikace všech souborů na nějakou rozumnou hodnotu,
když to za nás neudělá instalační program nebo systém správy balíčkům,
a, pokud jsme paranoidní, vytvořit kontrolní součty souborů a zálohovat nově nainstalovný
systém na vnější zařízení.
Konfigurace sítě
Pro konfiguraci sítě bude potřeba zjistit některé základní informace. IP adresu počítače, pokud
bude použita statická IP adresa, k ní masku podsítě (NM), adresu sítě -- lze vypočítat IP and maska
podsítě, broadcast adresu (BC) -- rovněž lze vypočítat IP or not maska podsítě, adresu brány
(Gateway), a adresu DNS serveru.
Základní program pro konfiguraci sítě je ifconfig. Nagonfigurujeme 2 rozhraní. lo
a eth0 a případně další, pokud jsou k dispozici.
# ifconfig lo 127.0.0.1 netmask 255.0.0.0 nakonfiguruje loopback rozhraní, tedy obvykle
virtualní rozhraní na sebe sama.
# ifconfig eth0 IP netmask NM broadcast BC nakonfiguruje první síťovou kartu.
Aby síť fungovala, je potřeba nastavit směrování, k tomu slouží program route.
V běžné síti je potřeba nastavit jen bránu pro spojení s jinou sítí, obvykle s internetem.
Provedeme pomocí # route add default gw Gateway.
Poslední částí konfigurace sítě je resolver -- mechanismus pro překlad doménových adres a IP adres.
/etc/resolv.conf obsahuje nastavení nameserveru a domény. Například:
domain ascs.muni.cz
searhch ascs.muni.cz fi.muni.cz
nameserver 147.251.60.1
nameserver 147.251.48.1
Nakonec rozhraní zaktivujeme # ifconfig lo up a # ifconfig eth0 up.
Red Hat
Nastavení sítě se nachází v /etc/sysconfig/network kde je jméno počítače a směrování.
Konfigurace rozhraní se nachází v /etc/sysconfig/network-script/ifcfg-*. Samotná síť se
aktivuje skriptem /etc/rc.d/init.d/network start. Na konfiguraci sítě existuje frontend
v grafické podobě netcfg.
Debian
Nastavení sítě se nachází v /etc/init.d/network kde je IP adresa, maska sítě a
implicitní routování. Jméno počítače se nachází v /etc/hostname.
Copyright (C) 2000 Lukáš Hejtmánek, Jan Kasprzak (přednáška UNIX programování a správa II)