Snad neni treba vysvetlovat, k cemu slouzi IP adresa. Mame doma jeden pocitac pripojeny k internetu, tak jednou nastavime potrebny parametry a hotovo. Tata prinese notebook z prace, deda si koupi pocitac, sestra prinese PDAcko a na vas je o vse se starat. Nic se neda delat, obcas na zavolani musite pribehnout a nastavit par parametru. A co admin site o radove stovkach nebo tisicich pocitacu? Aneb zacalo to protokolem BootP...
Je protokol puvodne urceny, aby umoznil spousteni bezdiskovych stanic. Poskytuje svym klientum IP adresy, sitove masky, brany a udaje pro protokol TFTP.
Princip je takovy, ze klient vysle vsesmerovy pozadavek do lokalni site s hw adresou sve sitove karty, a protoze jeste nezna vlastni IP adresu, pouzije 255.255.255.255. Kdyz se pozadavek dostane k nejakemu BootP serveru, ten prohleda svou databazi (danou konfiguracnim souborem /etc/bootptab) a kdyz najde vhodny zaznam, posle odpoved klientovi.
# cat /etc/bootptab global.prof:\ :sm=255.255.255.0:\ #maska podsite :ds=213.191.114.37:\ #dns :gw=192.168.1.1:\ #brana :ht=ethernet:\ #typ hw :bf=linux: #jmeno bootovaciho souboru silver:hd=/export/root/silver:tc=global.prof:ha=0000c0863d7a:ip=192.168.1.4: mendocino:hd=/export/root/mendocino:tc=global.prof:ha=0800110244e1:ip=192.168.1.3: thunder:hd=/export/root/thunder:tc=global.prof:ha=0800110244e1:ip=192.168.1.2:
Vychazi z protokolu BootP (a je s nim zpetne kompatibilni), pridava zevseobecneni predavanych hodnot a koncepci pujcovani IP. Klient dostane pridelenou adresu jen na urcitou dobu, po uplynuti poloviny teto doby si zazada o prodlouzeni. Intervaly byvaji radove nekolik hodin az den.
Internet Software Consortium vytvorilo referencni implementaci (dostupna na ftp://ftp.isc.org/isc/dhcp), ktera obsahuje DHCP server,klient a predavaciho agenta.
Pro nastaveni serveru musite vytvorit /etc/dhcpd.conf (pri psani nesmite zapomenout na stredniky). Presny popis syntaxe je dobre popsan v man dhcpd.conf.
# cat /etc/dhcpd.conf authoritative; ddns-update-style none; # homenet subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 { option routers 192.168.1.1; option subnet-mask 255.255.255.0; option domain-name "homenet"; option domain-name-servers 213.191.114.37; range 192.168.1.2 192.168.1.254; default-lease-time 21600; max-lease-time 43200; # notebook host silver { fixed-address 192.168.1.4; hardware ethernet 00:0D:87:B6:F0:8B; } # mendocino host mendocino { hardware ethernet 00:E0:7D:B6:FC:46; fixed-address 192.168.1.3; } # thunder host thunder { hardware ethernet 00:60:08:2C:22:20; fixed-address 192.168.1.2; } }
Tady se veskere nastaveni odehrava v souborech /etc/sysconfig/network-scripts/ifcfg-rozhrani parametrem BOOTPROTO=dhcp
Je protokol FTP orezany na minimum - nepodporuje ani vypis obsahu adresare, takze klient musi znat umisteni a nazev pozadovanych souboru. Dobra vec je spoustet demona v chrootu (vetsinou z inetd/xinetd, byva zvykem pouzivat pro nej adresar /tftpboot).
Jeho hlavni vyuziti je pro prenos jadra systemu bezdiskove stanici. Instalace je dostatecne detailne popsana tady
Je protokol DHCP rozsireny o podporu bootovani PC ze site bez lokalniho zavadeciho media. Je prosazovan firmou Intel a podporuje jej vetsina novych PC.
Implementace: PXELinux(rozsireni SysLinuxu), PXEGRUB, ...
Vyuzivaji kombinaci vyse zminenych sluzeb k nastartovani systemu:
Pomoci BootP/DHCP ziska konfiguraci site a informace o tom, odkud ma stahovat zavadec a jadro systemu - k tomu pouzije TFTP. Pak uz jen pres NFS pripoji adresare potrebne pro beh systemu.