Tomáš Hnízdil
Na hliníkovou kliku,
na gram kokainu z Karibiku,
na kapku mléčného džusu,
na dům vystavěný z hnusu,
na dámský záchody,
na chodby a podchody,
na zrnko mleté krávy,
na tiše šeptající trávy,
na hlesy a vzdechy,
na smyčcové dechy,
na kusy vorvaně,
na srat do dlaně,
na rychlou paruku,
na zkrácenou chanuku,
na zkrvavený sáně,
na medvěda a laně,
na skelný pohled,
na, Ančo, ja su hned,
na den, kdy život náš je v půli se svou poutí,
na zkurvenou matiku, co tě tak rmoutí,
na rezavou kliku,
na skvělou republiku,
na sníh na vodě,
na růžový lodě,
na stránku jedenáct,
na malej podržtác,
na ruku v rukávě,
na stromek na Jávě,
na štědrovečerního špeka,
na kočku, co štěká,
na tlustou maxifenu
a na mast paralenu.
Na to všecko sázím, milá paní, a ještě mi tam přidejte neprohru Baníčku.
Zpět na ukázky