Od funkcionálního programování po management velkých týmů slavných společností

Autorka: Klára Petrovičová pro fi.muni.cz

Shkodran Gerguri po svých úspěšných studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity (FI MU) nabíral zkušenosti v několika známých IT firmách jako je například GoodData nebo Elsevier. Právě díky tomu, že pracoval ve více společnostech, viděl lépe nedostatky v jejich organizaci, které se snažil sám vylepšit a napravit při řízení větších týmů. V managementu pokračuje až do teď. O své studijní a kariérní cestě nám více řekl v rozhovoru pro FI MU.

Jak jste se dostal ke studiu informatiky na FI?

Na gymnáziu mě dost bavila matematika. Když přišel čas rozhodování na kterou vysokou školu jít, podal jsem si přihlášku na FI, Přírodovědeckou fakultu a FIT VUT. Nakonec jsem se dostal na všechny 3, ale rozhodl jsem se pro FI. FIT měla přesah do elektroniky, zatímco FI měla více solidní teoretické zázemí. Nebo takhle jsem to alespoň tehdy viděl.

Jaký obor jste si na FI vybral?

Na bakaláři jsem studoval (obecnou) informatiku protože měla víc teoretických a matematických předmětů a díky tomu jsem měl šanci studovat věci, které mě naučily přemýšlet úplně jinak. Například předmět jako vyčíslitelnost, který mi ze začátku přišel často neintuitivní, ale později jsem se s jeho myšlenkami stále setkával. Stejně tak funkcionální programování, s kterým jsem později pracoval několik let.

Občas jsem si říkal, že mi koncepty z podobných předmětů k ničemu nebudou, a i když mi nepřinesly okamžitý benefit, tak v průběhu mé kariéry se objevovaly situace a problémy, které mi přišly snadné uchopit a vyřešit díky tomu, že jsem tyto předměty absolvoval. Takže určitě svého výběru oboru nelituji.

Pokračoval jste v teoretické informatice i na magisterském studiu?

Ne, vybral jsem si bezpečnost, ve které jsem se specializoval i na bakaláři.

Proč zrovna bezpečnost?

Přišlo mi to zajímavé, obzvlášť kryptografie. Líbila se mi ta kreativita, která je potřeba, aby člověk mohl přemýšlet jako záškodník a systém zabezpečit. Potřebujete paranoidní, až pokroucený způsob uvažování abyste se dostala do role útočníka a promyslela, kde jsou slabiny systému, a kde je napadnutelný.

Také mě zaujaly bezpečnostní protokoly a jejich využití v bezpečnosti, jako například pro dohodu klíče, nebo základní věci jako https. Ta idea interakce, která vyžaduje dohodu, nebo šifrování a kde se proces dá prolomit, mě na tom dost bavila.

Přidal jste se v rámci studia bezpečnosti i do nějaké laboratoře?

Byl jsem v bezpečnostní laboratoři pana profesora Matyáše. Mohl jsem si vyzkoušet experimenty s generováním náhodných dat a čísel z otisku prstu. Později jsem se mohl zapojit do dalších menších projektů na kterých se v laboratoři pracovalo, za což jsem dodnes vděčný.

Pomohly Vám zkušenosti z laboratoře i v kariérním prostředí?

Myslím si, že díky svým zkušenostem jsem byl zajímavější pro svého budoucího zaměstnavatele – GoodData, což byla druhá firma, ve které jsem pracoval a ve které jsem odstartoval svou dlouhou technickou kariéru práce s funkcionálními programovacími jazyky okolo distribuovaných systémů. Také mi to pomohlo ujasnit si, jestli chci pokračovat ve vědě, nebo jít do průmyslu. Na doktorské studium jsem nakonec nešel, ale nelituji toho, a za svoje zkušenosti v laboratoři jsem dodnes vděčný.

Po svém studiu na FI jste si vyzkoušel práci v několika IT firmách. Povězte mi trochu více o této vaší kariérní cestě.

Hned po škole jsem začal ve firmě Javlin, která vyvíjela ETL software (pro přípravu, čištění, transformaci a nahrávání dat). Potom jsem přešel do GoodData, kde jsem byl 3 roky a pracoval jsem v týmu, který vyvíjel vlastní distribuovaný task scheduler v Erlangu, což je jeden z funkcionálních programovacích jazyků. Myslím si, že těch pár pozic, co jsme měli v GoodData, byly jediné, na kterých se dalo v Česku pracovat s funkcionálním programováním.

V té době jsem byl nadšený do funkcionálního programování a distribuovaných systémů. Chtěl jsem pracovat na zajímavých problémech a nadchnul jsem se pro Clojure – praktický, moderní Lisp. Protože mě to taky vždycky táhlo do Anglie tak jsem si tu našel práci (s Clojure a distribuovanými systémy) a od té doby zde žiju. Prošel jsem tu ale několika firmami a postupně se mi posunuly priority od zajímavých technických problémů k organizačním, firemním a lidským.

Můžete mít zajímavé technické problémy s velkým počtem uživatelů, ale i tak jsou ve firmách velké organizační problémy, které je mnohem důležitější vyřešit. Toto mě začalo táhnout k managementu a leadershipu. Ve Funding Circle UK jsem plnil roli Tech Leada ve svém týmu, což je někdo, kdo formálně vede tým, účastní se nejrůznějších schůzí a podílí se na vytváření strategických cílů týmu včetně roadmapy. Zodpovědnosti Tech Leada se ale často liší mezi firmami.

Pokračoval jste jako manažer také v Elsevieru?

V Elsevieru jsem nastoupil jako „Principal Engineer“, kde jsem řešil technické problémy i napříč týmy. Za každým zajímavým technickým problémem bylo ale možné nalézt ještě zajímavější organizační/lidský problém, a já jsem se začal zabývat i těmi, i když to formálně nebyla moje zodpovědnost. Nakonec jsem se rozhodl změnit roli a začít vést a starat se o jeden větší tým, k čemuž jsem postupně dostal odpovědnost za další lidi a týmy. Budovali jsme základ firemní datové platformy a celá iniciativa se nakonec dostala do bodu, kde nás spolupracovalo 15 týmů a bylo nutné zajistit, aby každý znovu neobjevoval kolo - například jakým způsobem udržovat a měnit kontrakt datových schémat mezi jednotlivými službami, nebo jakým způsobem testovat a nasazovat služby do našeho Kubernetes clusteru na AWS. Nebyly však důležité jen technické věci, ale i spolupráce a organizace napříč jednotlivými týmy.

Na čistě technické věci mi tak zbývalo čím dál méně času, až se to nakonec dostalo do bodu, kdy jsem staral o dva týmy a technické věci jsem přímo sám nedělal. Zajišťoval jsem, aby vývojáři měli možnost pracovat na zajímavých výzvách, aby se kariérně rozvíjeli a sledoval jsem, jestli tým funguje dobře. Po třech letech jsem měl pocit, že jsem se naučil, co jsem mohl, a že jediné, co bych měl před sebou je velký korporát. Chtěl jsem jít do firmy, která se zaměřuje na fundamentální výzvy 21. století - jako například společnosti zaměřující se na zdravotnické technologie a systémy, nebo firmy okolo zelené energie.

A přesně v takové firmě nyní pracujete, že?

Nyní pracuji ve firmě Bulb, což je dodavatel zelené energie, který se snaží odlišit zaměřením na obnovitelné zdroje a co nejnižší ceny. Veškerá naše energie je zelená – generovaná z obnovitelných zdrojů a co se plynu týče, tak maximum množství, co jde, také pochází z obnovitelných zdrojů.

Ve firmě pokračuji v manažerské trajektorii. Mám pod sebou momentálně 4 týmy, 21 vývojářů a 2 manažery, a budujeme platformu pro dodavatele energií, kterou interně používáme pro naši firmu ve Francii, Španělsku a Texasu. Bulb je původně britský dodavatel, kde máme nejvíce zákazníků, ale před nějakým časem jsme mezinárodně expandovali do těchto zemí.

Nechyběly Vám nějaké znalosti managementu, když jste začal pracovat v této oblasti?

V Británii často nikoho nezajímá, co přesně máte vystudované, nebo jestli člověk vůbec má vysokoškolský titul. Mnohem důležitější je, co dokážete. Je tu také spousta příležitostí jak naskočit do nějakého oboru, i když třeba máte zkušenosti úplně z jiného. Vysoké školy velmi často nemají striktně navazující magisterské obory a umožňují lidem s bakalářským titulem vystudovat magisterský obor v něčem úplně jiném - většina lidí jde po bakalářském studiu pracovat. Je tu také spousta bootcampů a pracovních stáží pro absolventy i lidi co mění kariéru, obojí s různě strukturovanými projekty. Takovou stáž jsme měli i v Elsevieru, kde během roku mohl člověk navštívit různá školení, například ohledně softwaru, potom měl vlastní projekt, ale zároveň byl občas přiřazen do týmu.

To samé platí i pro management. Je mnohem důležitější, co člověk zažil a s jakými situacemi má zkušenosti než co se teoreticky naučil.

Máte nějakou představu o své kariéře v příštích 5 letech?

Vyšší management nebo vlastní firma. Baví mě rozvíjet lidi a vidět, jak se posouvají na své vývojové křivce - u každého se snažím aby až jednou z firmy odejde, tak odešel za lepší prací a s více zkušenostmi.

Co byste na závěr poradil našim začínajícím studentům?

Mějte široký záběr a nevažte se na jednu konkrétní věc. Základy jsou dost důležité. Když je člověk rovnou přeskočí, nebo nabiflí na poslední chvíli, tak se na nich nedá moc stavět - tak to prosím nenechávejte na poslední chvíli.

Mezi tyto patří matematika a teoreticko-informatické předměty. Rozhled a způsob uvažování, který Vám to dá, je mnohem hodnotnější, než jakékoliv konkrétní praktické znalosti, protože ty se vždycky naučíte - i když si kolikrát budete říkat, k čemu vám vlastně ta teorie v praxi je (osobní zkušenost). Dnes je na internetu tolik zdrojů, že naučit se konkrétní technologii není problém. Ale teoretické znalosti je mnohem lepší pochytit ve škole než se snažit dohnat mezi každodenními povinnostmi po ní.

Takže bych všem doporučil nepřeskakovat přednášky, nenechávat věci na poslední chvíli a mít potřebný rozhled. Profilovat se jedním nebo druhým směrem potom nebude problém.