Cesta Sofije: Ze Srbska na FI MU, kde se zaměřuje na forenzní připravenost softwarových systémů
“ Studium na FI bylo nesmírně přínosné. Poskytlo mi nejen silný akademický základ, ale také neocenitelné praktické dovednosti…“
Radka Grace pro fi.muni.cz
Dobrý den Sofije, děkujeme, že jste si udělala čas a odpovíte nám na několik otázek o vaší inspirující cestě od dětství v Srbsku, přes studium češtiny, až po studium na FI, obhájení bakalářské práce a její ocenění Cenou děkana, a také o podpoře vašeho dalšího studia prostřednictvím stipendia JCMM. Víme, že máte zahraniční původ. Můžete nám říci, odkud pocházíte, co vás vedlo k tomu, abyste se naučila česky, a jaká byla vaše motivace?
Pocházím ze Srbska a začala jsem se učit česky během svého studia na gymnáziu. Zaujal mě kurz českého jazyka, který byl organizován v rámci spolupráce Jihomoravského kraje (JMK) se Srbskem. Cílem spolupráce bylo podpořit srbské studenty a usnadnit jim studium v České republice. O programu jsem se dozvěděla od starších studentů, kteří již kurz absolvovali a začali své vysokoškolské studium v České republice.
Během svého studia na gymnáziu jsem váhala ohledně mého dalšího směru ve vzdělávání. Takže mým hlavním motivem bylo rozšíření vzdělávacích možností, a zároveň jsem to viděla jako skvělou příležitost seznámit se s novou kulturou a naučit se nový jazyk.
Jaké byly vaše první dojmy z České republiky, když jste sem poprvé přijela, a kdy to bylo? Pocítila jste nějaké překážky při učení češtiny a jak jste je překonala?
Poprvé jsem navštívila Českou republiku v rámci exkurze ve třetím ročníku gymnázia. Strávili jsme několik dní v Praze, a už v té době jsem věděla, že bych se sem ráda znovu vrátila. Další příležitost k delšímu pobytu v České republice se naskytla v rámci programu JMK. Strávila jsem dva měsíce v Brně, kde jsem nejprve absolvovala letní školu českého jazyka a poté jsem měla možnost vyzkoušet si studium na českém gymnáziu, konkrétně na Jarošce. V té době jsem ještě neuměla moc dobře česky, takže jedním z hlavních cílů pobytu bylo procvičit si jazyk, ale také poznat místní kulturu.
Brno mě překvapilo svou atmosférou plnou energie a živým studentským životem. Celkově to byla velmi přínosná a zajímavá zkušenost. S učením jazyka jsem neměla žádné velké problémy, jelikož srbština a čeština patří do stejné jazykové rodiny. Jedinou komplikací představoval COVID a konkrétně karanténa, která znemožnila seznamování s místními lidmi a procvičování toho, co jsem se naučila.
Co vás inspirovalo k rozhodnutí studovat v České republice? Podle čeho jste vybírala vysokou školu?
Během mého pobytu na mě zanechala Česká republika velmi silný dojem a Brno mi připadalo jako ideální město pro začátek mého vysokoškolského studia. Příležitost žít v nové zemi a začít tam nový život byla pro mě výzvou, na kterou jsem se cítila připravená. Na bakalářské studium jsem rovněž získala podporu JMK v podobě stipendia, které je každoročně udělováno několika účastníkům jazykového kurzu pro studium v České republice. Výběr vysoké školy byl trošku náročnější proces, protože jsem měla zájem o více oborů. Mezi nimi byla i informatika, avšak během mého studia na gymnáziu jsem moc informatických předmětů neměla. Po dlouhém zvažování jsem se nakonec rozhodla, že to vyzkouším, i když jsem v této oblasti neměla mnoho zkušeností.
Na FI se mi také líbilo, že poskytuje širokou škálu možností pro prominutí přijímací zkoušky, což může zahraničním studentům přijímací řízení značně ulehčit. Osobně jsem využila možnosti absolvovat test, který pořádá Mensa. Když se ohlédnu zpět, jsem vděčná za cestu, kterou jsem si zvolila, a za zkušenosti, které mi přinesla.
Nyní vím, že to byla pro mě správná volba. Studium na FI bylo nesmírně přínosné. Poskytlo mi nejen silný akademický základ, ale také neocenitelné praktické dovednosti.
Jednou z dalších zajímavostí o vás je, že jste se už při bakalářském studiu zapojila do výzkumu a byla spoluautorkou publikace v impaktovaném časopise „Addressing insider attacks via forensic-ready risk management“. Jak jste se k této publikaci dostala a jaká byla vaše role?
Na začátku druhého ročníku jsem měla zájem se zapojit do výzkumu a přišla jsem se podívat na letní školu, kterou pořádal Lasaris. Během této akce jsem měla možnost hovořit s docentkou Barborou Bühnovou, která mi poskytla neocenitelnou pomoc při začlenění do laboratoře a pomohla mi najít vhodné téma výzkumu. Od té doby spolupracuji v rámci laboratoře s doktorem Lukášem Daubnerem na tématu forenzní připravenost. Právě díky této spolupráci jsem měla možnost zapojit se do publikace. Má role spočívala převážně v modelování scénářů insider útoků s cílem ilustrovat, jak může implementace požadavků na forenzní připravenost podpořit forenzní vyšetřování.
Na FI MU jste absolvovala bakalářský program „Programování a vývoj aplikací“ a ve své závěrečné práci jste se zabývala forenzně-připravenými softwarovými systémy, které podporují forenzní vyšetřování a poskytují důležité důkazy v případě kyberbezpečnostního incidentu. Za tuto práci jste získala i „Cenu děkana za vynikající závěrečnou práci“. Můžete nám prosím váš výzkum trochu popsat? Jaký význam pro vás má toto ocenění?
Má bakalářská práce představuje analytický nástroj určený k analýze modelu forenzně-připraveného softwarového systému. Analýza se zaměřuje na vyhodnocení, do jaké míry systém splňuje požadavky na forenzní připravenost a posouzení jeho schopnosti poskytnout relevantní důkazy v případě incidentu. Nástroj má za cíl pomoci softwarovým inženýrům odhalit potenciální nedostatky modelu a zároveň poskytuje vodítka, jak nalezený problém odstranit.
Obdržení ocenění mě velmi potěšilo a má pro mě obrovský význam. Je potvrzením úsilí a práce, které jsem do své bakalářské práce vložila, a zároveň mě motivuje k dalšímu výzkumu.
Po úspěšném absolvování bakalářského programu jste na FI MU přešla na magisterský program Softwarové inženýrství. V navazujícím studiu jste nyní podpořena stipendiem JCMM. Gratulujeme! Můžete nám k tomu prosím říct více? Jak jste stipendium získala, jak dlouho trvá podpora a na co konkrétně se vztahuje?
JCMM je skvělá organizace, která poskytuje podporu zahraničním studentům ze zemí mimo EU během jejich magisterských nebo doktorských studií. Letos jsem měla to štěstí, že jsem byla jedním z těchto studentů. Podpora zahrnuje stipendium spolu s přístupem k poradenským službám, kam se studenti mohou kdykoli obrátit o pomoc. Kromě toho JCMM pořádá akce, kde se stipendisté mohou setkat a sdílet své zkušenosti.
Od dubna 2023 spolupracujete s docentkou Barborou Bühnovou na projektu: „Forensic Support for Building Trust in Smart Software Ecosystems“, můžete nám sdělit více o tom projektu?
Projekt se zaměřuje na vytvoření metodologické podpory pro vývoj inteligentních softwarových ekosystémů, které jsou připraveny na forenzní analýzu, s důrazem na řízení důvěry.
Moje práce v rámci projektu navazovala na výsledek mé bakalářské práce. Spolu s Lukášem Daubnerem jsme pracovali na propojení analytického nástroje s webovým editorem pro modelování forenzně připravených systémů. Výsledný nástroj umožňuje jak modelování systémů, tak i jejich následnou analýzu. Cílem nástroje je usnadnit návrh forenzně připravených systémů softwarovým inženýrům bez nutnosti odborných znalostí v oblasti forenzní připravenosti.
Výsledkem naší práci je i článek s názvem „Forensic-Ready Analysis Suite: A Tool Support for Forensic-Ready Software Systems Design", který byl přijat na konferenci RCIS 2024. Konference se uskutečnila v Guimarães v Portugalsku, kde jsme nedávno měli příležitost prezentovat naše výsledky. Byla to vynikající zkušenost, během níž jsem poznala mnoho zajímavých lidí a dozvěděla se o aktuálních výzkumných tématech z různých oblastí.
Jsem moc vděčná, že jsem dostala příležitost pracovat na tomto projektu, protože se jedná o práci, která mě baví a zároveň je velmi příjemné vidět, jak se to, co jsme vytvořili, dále rozvíjí a využívá.
Nyní se nacházíte na krátkodobém pobytu v zahraničí, je to tak? Kde se teď nacházíte a je tento pobyt spojen s vaším výzkumným projektem?
Ano, tento semestr trávím v Itálii v rámci programu Erasmus. Studuji na University of Salerno. Pobyt není přímo spojen s mým výzkumným projektem, ale zapsala jsem si předměty, které s ním souvisejí a které mi umožňují rozšířit si znalosti v této oblasti. Nabídka předmětů v angličtině není až tak pestrá, takže to využívám i jako příležitost k získání znalostí v jiných oblastech informatiky. Svůj volný čas využívám k cestování, poznávání Itálie a učení se italštiny.
Jakou vidíte budoucnost v tomto oboru a zejména v oblasti výzkumu, kterým se teď zabýváte? A prosím na závěr, co byste sdělila studujícím nebo zájemcům o studium, kteří mají zájem o informatiku a výzkum v této oblasti?
Zatím nejsem úplně rozhodnutá jakým směrem se dál vydám, ale vím, že Fakulta informatiky mi poskytla pevný základ pro jakoukoli cestu, kterou si zvolím. K výzkumu mě ale přitahuje to, že dává velkou svobodu a prostor pro kreativitu. Konkrétně oblast forenzní připravenosti je poměrně novým tématem a stále nabývá na významu v softwarovém inženýrství, takže bych se jí určitě ráda i nadále věnovala. To, co mohu na základě svých zkušeností sdělit ostatním studentům, je, aby to prostě zkusili, i když si možná nejsou svým rozhodnutím jisti.
Informatika je rozsáhlá věda a každý si může najít něco, co ho baví. Jedním z výrazných aspektů studia na Fakultě informatiky je jeho flexibilita. Studenti si mohou vedle základního studijního programu svobodně zvolit další předměty, což jim umožňuje přizpůsobit studium svým zájmům. Stejně tak co se týče výzkumu, je to úplně jiná zkušenost než běžná výuka. Myslím si, že každý, kdo má o výzkum alespoň trochu zájem, by to měl zkusit. Můžete se podílet na psaní článků, dělat výzkumné projekty, jezdit na konference a poznat spoustu nových lidí. A díky množství laboratoří a výzkumných témat, která jsou k dispozici, je na fakultě dostatek příležitostí, jak se zapojit.